JSF aneb co bude...
20. 10. 2006
Boeing X-32 vs. Lockheed X-35
Do konkurzu na program JSF se přihlásilo několik společností, z nichž se do finále dostaly společnosti Boeing a Lockheed Martin. Nároky Pentagonu nebyly nijak malé, měli splňovat, kromě univerzálnosti použití také snadnou ovladatelnost a v neposlední řadě technologii Steels (neviditelnost radarem). Dva hlavní konkurenti dostaly označení Boeing- X-32 a Lockheed Martin- X-35. Písmeno X slouží pro Američany k označení prototypů, či experimentů, a za něj je vloženo pořadové číslo. Prototypy obou letounů byly vyrobeny ve verzích A a B… A jsou letouny konvenčním startem a přistáním (CTOL) a B je verze STOVL s krátkým startem a svislým přistáním.
F-35
Konkurz nakonec vyhrál letoun od Lockheed Martin, který se ukázal, jako ekonomicky výhodnější jak na výrobu, tak i provoz. Označení X-35 se změnilo v F-35… Letoun F-35 bude vyráběn ve třech verzích označených A, B, C… Verze A je bude s klasickým startem a přistáním. Bude Vyráběn pro US Air Force. Po zařazení tohoto letounu do služby budou vyřazeny stávající těžké a pancéřované letouny A-10 a službu opustí také letouny F-16. Dražší bitevní letouny F-15 Eagle v provozu zůstanou, ale v armádě US budou hlavní silou letouny F-35, které budou operovat ve spolupráci letounů F-22. Pod označením F-35B najdeme letouny s krátkým startem a svislým přistáním (STOVL), které budou používány námořní pěchotou. Zde tyto letouny nahradí stávající stroje AV-8B Harrier spolu se staršími verzemi Kornetů (F/A-18C/D). Na letadlových lodích budeme starší Kornety postrádat také, protože budou nahrazeny stroji F-35C. Známé F-14 Tomcat, budou vyřazeny také a nahrazeny budou SuperHornety F/A-18E/F. Tyto letouny budou do akcí nasazovány společně s letouny F-35C.
Konstrukce F-35
Všechny tři verze jsou na první pohled stejné, ale stačí nahlédnout pod povrch a zjistíte, že jsou zevnitř úplně jiné. Tvarem je tento letoun velmi podobný strojům F-22 Raptor… je to logické, protože i Raptor je dílo firmy Lockheed Martin. Základem JSF je jednomístný středoplošník, který využívá tvary i použitými materiály RAM (absorbující radarové záření), které odpovídají technologii stealth. Za kokpitem naleznete dva otvory na sání vzduchu do proudového motoru. Široká křídla jsou umístěna do zadní části trupu a hned za nimi vidéme vodorovné ocasní plochy, nad kterými se tyčí dvojice šikmých ocasních ploch. Tento „drobeček“ dosahuje rychlosti až Mach 2. Výzbroj vzduch-vzduch a vzduch-země je nesena ve vnitřních pumovnicích, ale je možné použít závěsníky, aby bylo možno ji nést pod křídly, ale tato úprava snižuje schopnost letounu Stealth, takže pumovnice budou používány více. Motor letounu je konstrukčně odvozen od motoru Prat & Whitney F-119, který je použit u stroje F-22. Tento motor použil i Boeing pro prototyp JSF X-32.
Rozdíly ve verzích
F-35A je 15,4m dlouhý, 10,7m široký a váha je kolem 12t.
F.35B má rozměry stejné, ale váha je 14t, protože je vybaven technologií pro krátký start a kolmé přistání. Ústí trysky motoru je pro tento účel stavitelné. Při běžném letu míří dozadu, při startovacím a přistávacím manévru se otáčí k zemi. Proud výfukových plynů tak žene letoun vzhůru a ne vpřed. V tom trysce pomáhá vrtule vzduchové turbiny, která je umístěna hned za kokpitem.
F-35C vypadá na první pohled nejodlišněji, protože má o 2,5m větší rozpětí křídel, jinak je jen o pár centimetrů delší, než předchozí verze a váží 13,9t. Větší plocha křídel je dána kvůli lepší manipulaci se strojem při nízkých rychlostech během přistávání na letadlových lodích. Z toho důvodu má letoun také silnější podvozek a záchytný hák na zádi. F-35C pojme také více paliva, protože bojové operace mohou být vedeny na větší vzdálenosti.
Do konkurzu na program JSF se přihlásilo několik společností, z nichž se do finále dostaly společnosti Boeing a Lockheed Martin. Nároky Pentagonu nebyly nijak malé, měli splňovat, kromě univerzálnosti použití také snadnou ovladatelnost a v neposlední řadě technologii Steels (neviditelnost radarem). Dva hlavní konkurenti dostaly označení Boeing- X-32 a Lockheed Martin- X-35. Písmeno X slouží pro Američany k označení prototypů, či experimentů, a za něj je vloženo pořadové číslo. Prototypy obou letounů byly vyrobeny ve verzích A a B… A jsou letouny konvenčním startem a přistáním (CTOL) a B je verze STOVL s krátkým startem a svislým přistáním.
F-35
Konkurz nakonec vyhrál letoun od Lockheed Martin, který se ukázal, jako ekonomicky výhodnější jak na výrobu, tak i provoz. Označení X-35 se změnilo v F-35… Letoun F-35 bude vyráběn ve třech verzích označených A, B, C… Verze A je bude s klasickým startem a přistáním. Bude Vyráběn pro US Air Force. Po zařazení tohoto letounu do služby budou vyřazeny stávající těžké a pancéřované letouny A-10 a službu opustí také letouny F-16. Dražší bitevní letouny F-15 Eagle v provozu zůstanou, ale v armádě US budou hlavní silou letouny F-35, které budou operovat ve spolupráci letounů F-22. Pod označením F-35B najdeme letouny s krátkým startem a svislým přistáním (STOVL), které budou používány námořní pěchotou. Zde tyto letouny nahradí stávající stroje AV-8B Harrier spolu se staršími verzemi Kornetů (F/A-18C/D). Na letadlových lodích budeme starší Kornety postrádat také, protože budou nahrazeny stroji F-35C. Známé F-14 Tomcat, budou vyřazeny také a nahrazeny budou SuperHornety F/A-18E/F. Tyto letouny budou do akcí nasazovány společně s letouny F-35C.
Konstrukce F-35
Všechny tři verze jsou na první pohled stejné, ale stačí nahlédnout pod povrch a zjistíte, že jsou zevnitř úplně jiné. Tvarem je tento letoun velmi podobný strojům F-22 Raptor… je to logické, protože i Raptor je dílo firmy Lockheed Martin. Základem JSF je jednomístný středoplošník, který využívá tvary i použitými materiály RAM (absorbující radarové záření), které odpovídají technologii stealth. Za kokpitem naleznete dva otvory na sání vzduchu do proudového motoru. Široká křídla jsou umístěna do zadní části trupu a hned za nimi vidéme vodorovné ocasní plochy, nad kterými se tyčí dvojice šikmých ocasních ploch. Tento „drobeček“ dosahuje rychlosti až Mach 2. Výzbroj vzduch-vzduch a vzduch-země je nesena ve vnitřních pumovnicích, ale je možné použít závěsníky, aby bylo možno ji nést pod křídly, ale tato úprava snižuje schopnost letounu Stealth, takže pumovnice budou používány více. Motor letounu je konstrukčně odvozen od motoru Prat & Whitney F-119, který je použit u stroje F-22. Tento motor použil i Boeing pro prototyp JSF X-32.
Rozdíly ve verzích
F-35A je 15,4m dlouhý, 10,7m široký a váha je kolem 12t.
F.35B má rozměry stejné, ale váha je 14t, protože je vybaven technologií pro krátký start a kolmé přistání. Ústí trysky motoru je pro tento účel stavitelné. Při běžném letu míří dozadu, při startovacím a přistávacím manévru se otáčí k zemi. Proud výfukových plynů tak žene letoun vzhůru a ne vpřed. V tom trysce pomáhá vrtule vzduchové turbiny, která je umístěna hned za kokpitem.
F-35C vypadá na první pohled nejodlišněji, protože má o 2,5m větší rozpětí křídel, jinak je jen o pár centimetrů delší, než předchozí verze a váží 13,9t. Větší plocha křídel je dána kvůli lepší manipulaci se strojem při nízkých rychlostech během přistávání na letadlových lodích. Z toho důvodu má letoun také silnější podvozek a záchytný hák na zádi. F-35C pojme také více paliva, protože bojové operace mohou být vedeny na větší vzdálenosti.
Komentáře
Přehled komentářů
neviděli jste náhodou ten dokument o te soutěži dával to myslím Discovery ?? sháním to kdybyste někdo věděli kde stáhnout ????
Boeing X-32 vs. Lockheed X-35
(honza, 13. 11. 2008 9:57)